Obecní kronikář
Prvním kronikářem obce Dobratice byl ustanoven usnesením obecního zastupitelstva ze dne …….. Jan Poloch, řídící učitel v Dobraticích. Narodil se 13.června 1882 v Janovicích, okr. Frýdek-Místek. Obecnou školu vychodil v Janovicích v letech 1889 – 1896, pak chodil 1 rok do německé školy obecné a 2 roky do německé školy měšťanské ve Frýdku. V letech 1899 až 1903 studoval na německém učitelském ústavě v Těšíně.Po maturitě v roce 1903 byl ustanoven provizorním učitelem na tehdy dvoutřídní obecné škole v Dobraticích a zároveň varhaníkem; od 1.ledna 1917 byl řídícím učitelem na téže škole. V roce 1913-14 byl obecním tajemníkem. Ve válce sloužil od 31.7.1914 do 1.11.1915 a byl 19.11.1914 raněn na ruském bojišti. Z války se vrátil jako válečný invalida. Od 1.11.1915 až do roku 1920 vedl jako obecní hospodářský komisař zásobování obce. V době plebiscitní vedl obecní plebiscitní komisi. V letech 1920 – 1923 byl vládním komisařem a v letech 1923 – 1927 starostou obce. Při nových volbách v roce 1927 byl znovu zvolen starostou obce, avšak funkce této již nepřijal.
Jan Poloch, kronikář.
Dějiny obce.
O původu a založení obcí Dobratice a Bukovic nelze pro nedostatek pramenů nic určitého zjistiti.Teprve v polovině 13.století jsou uváděna jména některých vesnic zdejšího kraje. Tak v roce 1250 je jmenována vévodská ves („herzogliches Dorf“) Domaslau. V roce 1518 jmenovány Vojkovice při dojednávání mezi knížecím zbožím frýdeckým a statkem tošanovským. Určitější zmínky o vesnicích zdejšího kraje pocházejí z počátku 14.století, kdy jsou uváděny Hnojník, Tošanovice, Soběšovice, Třanovice.
Dobratice a Bukovice uvádějí se teprve počátkem 17.století, kdy kníže Adam Václav Těšínský v roce 1602 dal Bohuslavu Tlukovi z Tošanovic dílčí („Teilungszettel“) na Horní Domaslavice, na polovici Tošanovic, Dobratic a Bukovic.
V té době nacházelo se v Dobraticích též panství (dominiu), které náleželo k panství hornodomaslovskému. V 17.století byl na Horních Domaslovicích i Dobraticích dědičným pánem Karel, svobodný pán ze Saint Genois. 1. března
1675 byl frýdecký rodák Ondřej Josef Bienek vysvěcen na kněze na titul bar.Filipa Karla Saint Genoa A byly mu zajištěny příjmy ze zboží „Dobratic“. V roce 1758 byl pánem na Horních Domaslavicích i Dobraticích Kryštof Vilém Marklovský ze Žebráče.
V 18.století byl majitelem panství dobratického baron Kašnic a bydlel tam v dřevěném zámku ( v místech, kde nyní se nachází realita Františka Lisníka č.27). K panství dobratickému náležely i Bukovice. Od barona Kašnice pak přešly Dobratice s Bukovicemi pod panství dolnotošanovské.
Mezi Dobraticemi a Bukovicemi nacházely se rozsáhlé pastviny k panství náležející, které později po zrušení panství dobratického a rozdělení půdy byly přiděleny jednotlivcům, kteří si tam postavili dřevěná obydlí. Těmto chalupám se dodnes říká „Na přílohách“. U dřevěného zámku nacházely se rozsáhlé stodoly, chlévy a hospodářské budovy, které po zrušení panství byly rozebrány, a ze dřeva jejich byly postaveny chalupy a okolí bývalého zámku. Těmto chalupám říkalo se dlouho potom
Na „folvarku“. Kdy ke zrušení panství v Dobraticích došlo, nelze zjistiti.
Od té doby, kdy panství dobratické bylo spojeno s panstvím dolno-
tošanovským, není o zdejší obci určitějších zpráv. Majitelé panství dolnotošanovského často se střídali, a tím se stávalo, že v archivech panství nic se nezachovalo.
Osudy Dobratice byly úzce spojeny s panstvím dolnotošanovským. Tam vykonávali obyvatelé zdejší robotu, tam byla jejich vrchnost, soud, politická správa. Majitelé panství dolnotošanovského dosazovali v Dobraticích i Bukovicích fojty. Většina půdy v Dobraticích byla přidělena poddaným, kteří museli vrchnosti robotovat a odvádět desátky; v dobách neklidných museli s pánem dolnotošanovským jíti i do vojny. V 16. a 17.století byl zdejší kraj, a tudíž i Dobratice s Bukovicemi, obydlen evangelíky. Když 12.května 1653 bylo na Těšínsku evangelíkům nařízeno kostely vydati zpět katolíkům, vypravila se ke kněžně Alžbětě Lukrécii 16.května 1653 deputace, která ji připomínala, že již v roku 1633 uchránila evangelíky od ztráty kostelů.
V roce 1652 nemohly býti vizitovány kostely v Hnojníku, v Třanovicích, Domaslavicích a Soběšovicích, protože byly zabrány luterány. 25.března 1654 byly kostely v Soběšovicích i Domaslavicích luteránům odebrány a jako luterské zavřeny. Ale ještě ve vizitační zprávě o Domaslavicích, Soběšovicích i Hnojníku s Tošanovicemi z roku 1638 uvedeno, že ku faře domaslavické náleží 9 dědin, ale farníci že jsou většinou evangelíci. Jelikož Dobratice s Bukovicemi patřily od počátku až do roku 1868 k farnosti domaslavické, jest jisté, že veškeré náboženské boje tehdejší doby zasahovaly i zdejší obec. Zdejší starousedlí evangelíci jsou tudíž přímými potomky tehdejších luteránů.
V té době musely Dobratice i Bukovice odváděti farářům v Domaslavicích poplatky v naturáliích, což trvalo až do zrušení roboty v r. 1848.
Když po nastolení vlády císaře Františka Josefa I. Bylo zrušeno zřízení patrimoniální a uvedena v život konstituce, byl tehdy prvním voleným starostou zdejší obce Ondřej Tvrdý, asi od roku 1850 – 1864, jemuž vypomáhal syn Josef, nar. 3.1.1829, zemřel 29.10.1917,
který při volbě v roce 1864 byl zvolen starostou a spravoval obec až do roku 1913, tedy skoro plných 50 let. Byl vyznamenán zlatým záslužným křížem. V roce 1913 byl zvolen starostou František Sobek č.56 (za potokem). Týž byl za války v prosinci 1914 pro nepředložený výrok u odvodu v Těšíně (v hostinci) zatčen a uvězněn a pak ihned ze starostenství suspendován. Jeho nástupcem byla Jan Gadlina, rolník čís. 6;byl starostou až do roku 1920. Po rozhodnutí o Těšínsku byl r.1920 jmenován vládním komisařem Jan Poloch a dne ? září 1923 zvolen starostou obce až do roku 1927. V roce 1927 zvolen starostou Ferdinand Baran, horník v Bukovicích č.5. Bukovice tvořily až do roku 1850 samostatnou obec. Posledním fojtem v Bukovicích byl Jan Mec z č.10v Bukovicích, který zemřel v roce 1849;byl osvobozen od roboty a byl fojtem i pro Dobratice. Majitel panství dolnotošanovského odprodal pak fojtství v Bukovicích Jiřímu Kokotkovi z Dol. Tošanovic za 5000 zl. kom?měny. Tím fojtství v Bukovicích zaniklo a Bukovice byly spojeny s Dobraticemi.
Kdysi náležely pod správu bukovického fojtství též Poleniny, část obce Hor. Tošanovice.
